D. Kriegner: Odpovědi přinášejí nové otázky

D. Kriegner: Odpovědi přinášejí nové otázky

Fyzika / článek

Nadační fond Bernarda Bolzana zřízený při MFF UK každoročně oceňuje práce talentovaných mladých vědců do 35 let. V oboru fyziky se novým laureátem stal dr. Dominik Kriegner.

Dominik Kriegner pochází z rakouského Lince a od roku 2014 působí jako postdoktorand na Katedře fyziky kondenzovaných látek. Na Matfyzu se věnuje výzkumu moderních materiálů, zejména antiferomagnetických látek. Právě za něj mu byla na začátku března udělena Výroční cena NF Bernarda Bolzana. Oceněnou práci Multiple-stable anisotropic magnetoresistance memory in antiferromagnetic MnTe už dříve publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.

Vystudoval jste fyziku na univerzitě J. Keplera v Linci. Co vás přimělo odejít po ukončení doktorského studia do Prahy a věnovat se výzkumu na Matfyzu?

Pro odchod do Prahy a pro Matfyz jsem se rozhodl z několika důvodů. Kromě toho, že mě s Českou republikou pojily osobní vazby, jsem už během doktorských studií na univerzitě v Linci navázal kontakt s profesorem Václavem Holým a s jeho kolegy, kteří se na Katedře fyziky kondenzovaných látek věnují strukturní analýze. Prof. Holý byl oponentem mé disertační práce a v době, kdy jsem v Rakousku končil studia, měl ve své skupině neobsazenou postdoktorskou pozici. Pro první dva roky na Matfyzu jsem navíc od rakouské akademie věd získal stipendium. Praha tak pro mě byla ideální volbou.

Liší se nějak od sebe vědecké bádání v ČR a v Rakousku?

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že všechny laboratoře, ve kterých jsem v České republice pracoval, prováděly špičkový výzkum a de facto si v ničem nezadaly se zahraničím. Snad jediný rozdíl spatřuji v počtu cizinců, kterých bylo v Linci daleko více. Myslím, že mezinárodnost vědeckým pracovištím jednoznačně prospívá.

Co vás k práci ve vědě nejvíce motivuje?

Každodenní motivací je zvědavost a snaha porozumět problému do hloubky. Z dlouhodobého hlediska je samozřejmě hezké, když může naše poznání pozitivně ovlivnit život velkého množství lidí.

Publikace v prestižním vědeckém časopise a ocenění od NF Bernarda Bolzana představují jistě také motivaci do další práce…

Ocenění mi udělalo radost a velmi si jej vážím. Publikace v prestižním časopise je samozřejmě také důležitá, zejména pro mladého vědce na začátku kariéry.

Díky výzkumu jsem mohl spolupracovat s oddělením spintroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, kde jsem se naučil mnoho nových věcí. Doufám, že i tyto zkušenosti mi v budoucnu pomohou nalézt ve vědě zajímavou práci.

Věnujete se základnímu výzkumu, který má však silný potenciál pro budoucí využití v praxi. Jaké výhody mají antiferomagnetické materiály?

Skutečně jde o základní výzkum, ale v našem případě s jasným aplikačním potenciálem. Antiferomagnetické materiály jsou magneticky uspořádané a podobně jako feromagnety mohou být použity k ukládání informace. Mají však oproti feromagnetům určité výhody. Disponují pozoruhodnými vlastnostmi, například možností řádově rychlejší manipulace magnetického uspořádání. Díky tomu, že je celkový magnetický moment antiferomagnetu nulový, jsou tyto materiály necitlivé na vnější rušivé magnetické pole a také umožňují vyšší hustotu integrace paměťových buněk. Nulový magnetický moment ovšem také znamená, že jejich magneticky stav je obtížné ovlivnit nebo detekovat pomocí běžných magnetických polí. To bylo také tématem oceněné práce, ve které jsme ukázali, jak manipulovat a detekovat magnetický stav antiferomagnetického polovodiče.

Chystáte se tento výzkum dále rozvíjet, nebo se v blízké budoucnosti chcete věnovat jiným tématům?

Pro základní výzkum je podle mého názoru typické, že každá zodpovězená otázka otevírá nejméně jednu novou. Přirozeně bych tedy chtěl v tomto výzkumu pokračovat – nebo obecně ve výzkumu antiferomagnetické spintroniky. Kromě toho se zajímám také o strukturní analýzu nanostruktur. V současnosti tedy dělím svůj čas mezi tyto dva směry.

Budete výzkum i nadále realizovat v České republice?

Jelikož jsem v České republice získal svou první postdoktorskou stáž, chtěl bych se ještě podívat do dalších zemí a získat více zkušeností. Z dlouhodobého hlediska bych si přál zůstat ve výzkumu a budu rád, pokud se mi naskytne příležitost se do ČR vrátit.

Nadační fond Bernarda Bolzana funguje od roku 1999 při Matematicko-fyzikální fakultě UK. K  jeho úkolům patří mimo jiné nevýdělečná podpora vědecké a  pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově v oborech fyziky, matematiky a  informatiky, rozšiřování úrovně experimentálních možností a  teoretických postupů nebo zprostředkování širšího mezinárodního uplatnění vědeckých výsledků dosažených v daných oborech na UK


Mohlo by vás zajímat:

NF Bernarda Bolzana ocenil mladé vědce

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.