Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

K hrozbě cenzury českého Internetu

(foto: Freeimages)

V současné době proběhl legislativním procesem nový Zákon o hazardních hrách. Návrh předložilo Ministerstvo financí, zákon byl již schválen oběma komorami Parlamentu ČR a podepsán prezidentem republiky.

Vhodná zákonná regulace hazardu je nepochybně důležitá a v obecné rovině prospěšná. Nicméně části navrhovaného zákona týkající se blokování nepovoleného hazardu na Internetu byly zpracovány velmi kontroverzně a schváleny navzdory značné kritice odborníků na informatiku a informační technologie (v čele se správcem české národní domény CZ.NIC a Českým telekomunikačním úřadem). Jde především o tyto odstavce návrhu zákona, které zde doslovně citujeme:

§ 82 (1) Poskytovatelé připojení k internetu na území České republiky jsou povinni zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným na seznamu internetových stránek s nepovolenými internetovými hra­mi.

§ 84 (1) Seznam nepovolených internetových her vede a o zápisu do něj rozhoduje z moci úřední ministerstvo.

Podívejme se z několika úhlů pohledu, v čem spočívá problematičnost těchto paragrafů.

Z čistě pragmatického pohledu by měl podle zákona vzniknout seznam „nepovolených stránek“, které budou muset být blokovány poskytovateli připojení k Internetu, což jsou v tomto případě pouze prostředníci, kteří sami nenabízejí a ani nevyužívají služby nepovoleného hazardu. Zkusme pro tuto situaci najít paralelu v reálném světě a představme si následující hypotetickou situaci.

Anonymní či těžko určitelný výrobce návykových látek zásobuje konzumenty prostřednictvím poštovních zásilek. Je vhodnější hledat a postihovat producenta a případně konzumenty návykových substancí, nebo nařídit České poště prohledávat všechny zásilky a likvidovat jakýkoli podezřelý obsah?

Pokud se posuneme do roviny technické, potom musíme konstatovat, že všechny myslitelné způsoby blokování přístupu budou poměrně nákladné a do značné míry neúčinné. Například řešení s blokováním DNS bychom mohli přirovnat k pokusu zakázat vstup turistům do vybraných ulic tím, že přelepíme štítky s názvy těchto „nepovolených ulic“. O účinnosti takového opatření lze jistě s úspěchem pochybovat.

Složitější metody, jako je blokování spojení k vybraným IP adresám nebo filtrování obsahu, je možné triviálně obejít legálními technickými prostředky, které jsou běžně používány pro obcházení cenzury Internetu v nedemokratických státech a represivních režimech či pro zajištění většího soukromí na Internetu.

Dále je také možné pro on-line hazard využít úplně jiné technologie, o kterých návrh zákona vůbec nehovoří (např. aplikace v chytrých telefonech). Všechno úsilí vynaložené na blokaci bude tedy značně neúčinné, ale přesto se všechny související náklady velmi pravděpodobně promítnou do cen připojení k Internetu a v konečném důsledku je zaplatí všichni uživatelé.

Zde je důležité si uvědomit, že zákazníci hazardních stránek mají silnou ekonomickou motivaci použít nějaký prostředek umožňující blokaci obejít, stejně jako provozovatelé těchto služeb mají motivaci tyto prostředky uživatelům nabídnout v co nejsnadněji použitelné podobě.

Na druhou stranu, pokud by bylo blokování použito například pro potlačení kritického názoru na nezávislé zpravodajské stránce, občané se z principu věci o takové blokaci nemusejí vůbec dozvědět nebo nemusejí mít dostatečně silnou motivaci ji obcházet. Proto lze říci, že výše uvedené odstavce zákona nepředstavují efektivní způsob potírání nepovoleného hazardu, ale jsou, technicky vzato, velmi efektivním způsobem cenzury.

Jen velmi stručně zmiňme, že většina technických způsobů blokování má další nepříjemné důsledky, počínaje dopadem na nesouvisející a zcela legální služby a konče různými stupni zásahu do soukromí uživatelů Internetu. V krajním případě může takové blokování ohrozit i samu existenci zabezpečených (šifrovaných) služeb, jako je např. internetové bankovnictví.

Závěrem uveďme také podstatné procesní výhrady proti výše uvedeným odstavcům zákona. Především je alarmující, že o blokování nemá rozhodovat nezávislý soud, ale z moci úřední Ministerstvo financí. Zákon navíc nezavádí žádné bezpečnostní mechanismy proti potenciálnímu zneužití této pravomoci. Navrhované blokování Internetu je také v rozporu s oficiálním dokumentem Vlády ČR Digitální Česko v. 2.0 — Cesta k digitální ekonomice, který byl schválen v roce 2013. V tomto strategickém dokumentu politiky a financování v České republice se mimo jiné píše:

Blokování internetu je jedním ze způsobů omezování svobody projevu […]

Blokování internetu lze rozumět rovněž tak, že se znemožňuje přístup pouze k určitému obsahu obvykle se zdůvodněním veřejného zájmu, případně ke specifickým a společensky kontroverzním on-line službám (např. hazardní hry).

Česká republika bude garantovat, že nebude blokovat komukoliv přístup k internetu, případně přístup ke konkrétním internetovým stránkám nebo on-line službám.

Máme za to, že potlačování nepovoleného hazardu je vhodné a efektivní provádět jinými prostředky (např. blokováním plateb na účty příslušných právnických osob), nikoliv prostředky, které jsou pro účely potlačování hazardu neúčinné, technicky komplikované a navíc mohou být snadno zneužity k omezování svobody slova.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu