V dalším zastavení našeho cyklu o hrobech významných vědců exaktních věd zůstaneme na Olšanských hřbitovech. V tomto článku se podrobněji seznámíme s životem a místem posledního odpočinku matematika a astronoma Václava Lásky.
Václav Láska (* 24. 8. 1862, Praha; † 27. 7. 1943, Řevnice)
Geodet, matematik a astronom. Vyrůstal v rodině stavitele, který jej v deseti letech poslal na studia do jezuitského semináře v Bohosudově. Ve vzdělání pokračoval na malostranském německém gymnáziu. V letech 1883 až 1887 studoval na univerzitě v Praze, kde jeho již dřívější zájem o astronomii umocnily přednášky prof. Weineka. V roce 1884 se stal asistentem v pražské hvězdárně. Od roku 1890 zastával místo asistenta v astronomické observatoři při české univerzitě, ve stejném roce se na české technice habilitoval pro obor vyšší geodézie a začal zde přednášet. Již od dob svých studií četně publikoval práce z různých vědních oborů. V roce 1895 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk.
Uplatnění našel až v Haliči
Na univerzitě ani na technice pro něj dlouhodobě nebylo odpovídající profesorské místo, a proto v roce 1895 přijal nabídku mimořádné profesury na polské polytechnice ve Lvově. Téhož roku stanul i v čele místní observatoře. V průběhu let si ve svém zahraničním působišti vydobyl značné renomé, navázal styky s řadou zahraničních vědců a v jeho domě se scházely vědecké autority. Z tohoto období jsou nejznámější Láskovy práce se seismologickou tematikou, které byly citovány v mnoha učebnicích geofyziky a nauky o zemětřeseních. Mimo toho se věnoval otázkám z oborů geodetiky, astronomie, meteorologie a matematiky. Navzdory úspěchům v zahraničí stále snil o návratu do svého rodiště a udržoval kontakt s českým prostředím, a to i literárně – přispíval do časopisu Živa.
Návrat vědce světového jména
V dubnu 1911 přijal místo profesora aplikované matematiky na pražské univerzitě, předtím odmítl nabídku univerzity ve švýcarském Freiburku. Po vzniku samostatného Československa se účastnil jednání o novém uspořádání jednotlivých institucí se zaměřením na statistiku, geodézii a kartografii. Vyvrcholením jeho četných aktivit bylo roku 1920 založení Státního ústavu pro geofyziku při Karlově univerzitě, jehož se stal prvním ředitelem. Za zmínku stojí příprava Atlasu republiky Československé vydaného v roce 1935, jednalo se o dílo ve srovnání se světem vskutku jedinečné. Svůj život vrchovatě naplnil prací, dokladem čehož je více než 300 publikací.
Životní heslo: skromnost
Podle vzpomínek přátel z mládí se rád věnoval návštěvám koncertů a oper. Ve studentských letech podnikal s kamarády výlety do okolí Prahy i s hudebním doprovodem. Veřejnosti byl znám prostřednictvím esejů publikovaných v Národních listech. Prof. Q. Vetter si v úvodu svého článku, jejž napsal k Láskovým šedesátinám, stěžuje, jak se mu nadmíru obtížně zajišťovaly pro příspěvek podklady, a záhy vysvětluje proč: „... prof. Láska jest tak nadmíru skromným, že nerad mluví o sobě a že jest přímo uměním dověděti se čehokoliv o jeho životě a jeho tvorbě přímo od něj.“ V charakteristice Láskovy osoby pokračuje na dalších stránkách: „... prof. Láska jest vzácným idealistou, jehož nevšední obětavost a dobrota si rázem získá sympatií všech, kdož ho poznali. /.../ Prof. Láska byl vždy milým společníkem. Jak se dovedl při vší své odborné učenosti sblížiti s lidmi se sklony zcela odlišnými...“ Společnou řeč našel třeba i s básníkem Jaroslavem Vrchlickým. Připomínkou toho je soukromý vpisek z roku 1891 ve výtisku Nových básní kosmických věnovaných Láskovi:
„Od měření stop a verše ku měření země, až k měření světů v nekonečném prostoru, jeden pochod myšlénkový, jedna tucha temně v souzvuk svádí srdce z rozličného táboru. Kde se hvězdné světy v kosmu báseň tratí, dovol, vědče, pěvci vedle Tebe státi; až se vrátíš k hroudě a v její prach s nebe, básník s květy bude stát zas vedle Tebe.“
Láska v ohrožení
Hrob prof. Lásky se nachází na VI. hřbitově v oddělení 7d pod číslem 76. Společně s ním je zde pochována jeho manželka Anežka (1878-1938) a několik dalších členů rodiny. Nápisy na pomníku jsou omšelé, a proto případnému zájemci o zhlédnutí místa posledního odpočinku vědce chvíli potrvá, než ho objeví. A co víc, od roku 2001 zůstává hrob bez platné nájemní smlouvy a jeho další osud je značně nejistý.
Zdroje
PLESKOT, Václav; ZÁTOPEK, Alois. In memoriam profesora Dr. Václava Lásky [online]. Časopis pro pěstování matematiky. 1964, roč. 89, č. 2, s. 247-249 [cit. 17. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/108446.
VETTER, Quido. Profesor Dr. Václav Láska šedesátníkem [online]. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 1924, roč. 53, 1-2, 1,1a,2-19 [cit. 17. 8. 2014]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/108446.
Údaje poskytnuté z evidence Správy pražských hřbitovů.
Další díly putování:
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Olšanské
hřbitovy
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Vinohradský hřbitov
potřetí
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Vinohradský hřbitov
podruhé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov
poprvé
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování
po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I