Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy podruhé

Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Olšanské hřbitovy podruhé

Fakulta / článek

Další zastavení v cyklu o hrobech významných vědců exaktních věd se odehraje opět na Olšanských hřbitovech. V tomto článku se podrobněji seznámíme s životem a místem posledního odpočinku fyzika Bohumila Kučery.

Foto č. 1: Hrob prof. Kučery (červen 2014, foto V. Kemenny)
Foto č. 1: Hrob prof. Kučery (červen 2014, foto V. Kemenny)

Bohumil Kučera (* 22. 3. 1874, Semily; † 16. 4. 1921, Praha)

Fyzik. Po absolvování obecné školy v Liberci a střední školy v Praze studoval v letech 1893 až 1897 na tehdejší Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Už během studií se stal asistentem prof. Strouhala. V roce 1898 byl promován doktorem filozofie. Následoval studijní pobyt v Curychu a v Darmstadtu, kde se coby asistent prof. Scheringa věnoval oboru experimentálních metod, a to především kapilárním jevům. Obhájil titul soukromého docenta, který mu byl po jeho návratu uznán i na pražské univerzitě. Od roku 1905 se věnoval nově se rodícímu oboru, studiu radioaktivity. V roce 1908 se stal mimořádným, o čtyři roky později pak řádným profesorem experimentální fyziky. Byl prvním, kdo začal experimentální fyziku na pražské univerzitě přednášet. Čas na vlastní výzkum mu ubírala pedagogická a publikační činnost. Úzce spolupracoval s prof. Strouhalem při zřizování nového Fysikálního ústavu na Karlově (dnes Matematicko-fyzikální fakulta UK). Po prof. Strouhalovi pak převzal funkci ředitele ústavu.

Pedagog nositele Nobelovy ceny

Ovlivnil řadu studentů, mezi něž se řadí také František Běhounek, kterému zprostředkoval studium u Marie Curie-Sklodowské v její laboratoři na Sorbonně, a Jaroslav Heyrovský, jehož přivedl k využívání elektrokapilarity ve fyzikální chemii.

Přednášky prokládal vtipnými poznámkami

Ke studentům si udržoval přátelský vztah. Vysokou odbornost přednášek odlehčoval osobitým smyslem pro humor, což také ilustruje vzpomínka jeho někdejšího studenta, pozdějšího fyzika Zdeňka Horáka: „Své přednášky doprovázel řadou pokusů, které nám osobně předváděl po přednáškách v přilehlé laboratoři. Jednou nám ukazoval pokus s ohybem světla. Když pozoroval jednu kolegyni, která se nějak neurčitě tvářila zírajíc do okuláru, prohodil: ,Slečno, nemyslete si, že tam uvidíte jako v biografu, že vás ten jev snad praští. To on neudělá, je to jev velmi delikátní.‘ “ Někdy navštěvoval i studentské večírky, na nichž posluchači příležitostně parodovali své učitele. Při jedné takové zábavě se studenti bavili nad karikaturami svých pedagogů. Když přišlo na řadu Kučerovo komické zpodobnění s monoklem, Kučeru to velmi pobavilo a zvolal: „Docela tak to vypadá!“

Předčasný skon Strouhalova nástupce

Z uvedených vzpomínek je zřejmé, že předčasný odchod oblíbeného pedagoga zarmoutil mnoho jeho studentů, kolegů i osob z řad odborné veřejnosti. Ti všichni se s ním 19. dubna 1921 přišli rozloučit do velké posluchárny Fysikálního ústavu (dnešní posluchárna F1). Nad jeho rakví promluvil prof. Strouhal, za profesorský sbor Univerzity Karlovy a za českou akademii vystoupil prof. Němec, za profesorský sbor brněnských vysokých škol a za osobní přátele prof. Novák. Jménem českého studentstva přednesl smuteční řeč Z. Horák, jménem ukrajinského studentstva posluchač Dziubak. Následně se průvod odebral na Olšanské hřbitovy, kde nad hrobem promluvil člen Kučerovy oktávy, provinciál Gregor. Smuteční slova doprovodil pražský pěvecký sbor Hlahol písní Z osudu rukou.

Hrob profesora Kučery v ohrožení

Hrob prof. Kučery se nalézá v VI. oddělení Olšanských hřbitovů, v páté řadě. Nese číslo 4 a nalezneme jej po levé straně cesty vedoucí od hlavní brány. Z nápisů se dozvíme, že před Kučerou zde byl pohřben soukromník Vojtěch Habada (1844-1902) a jeho syn Vojta (zemřel v r. 1910 ve 24 letech). V roce 1979 byly na místo uloženy také ostatky Alexandry Kučerové. K březnu 2014 skončila hrobu platná nájemní smlouva, a nad dalším osudem místa posledního odpočinku prof. Kučery tak vyvstává otazník.

Zdroje

HORÁK, Zdeněk. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. Sté výročí narození Bohumila Kučery, roč. 1974, č. 6 [cit. 2014-08-16]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/138423.

ZÁVIŠKA, František. Prof. Dr. Bohumil Kučera [online]. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. 1922, č. 4, s. 240-247 [cit. 2014-08-16]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/109017.

Prof. Dr. Boh. Kučera [online]. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. 1921, 4-5, s. 217-2018 [cit. 2014-08-16]. Dostupné z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123791.

Údaje poskytnuté z evidence Správy pražských hřbitovů.


Další díly putování:

Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Olšanské hřbitovy
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Vinohradský hřbitov potřetí
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Vinohradský hřbitov podruhé
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov poprvé
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II
Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.