Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XV: Rakousko, Alpbach

Foto č. 1: Náhrobek Erwina Schrödingera s jeho rovnicí (foto Vlach)

Při cestě z Innsbrucku se zastavte v malebném městečku Alpbach, nachází se pouhých 50 kilometrů od tyrolské metropole Rakouska. Co je ale hlavní, Alpbach je kousek (9 km) od rakouské dálnice A12 směřující z Innbrucku do Německa.

Městečko se nachází v nadmořské výšce okolo 1 000 m a je proslavené nejen jako zimní a letní turistické centrum s vynikající péčí o turisty, ale také nejčistším vzduchem v celém Rakousku. Alpbach má přezdívku „Vesnice myslitelů“. Od roku 1945 se zde každoročně v srpnu pořádá setkání politiků a vědců z oblasti ekonomie, filozofie a kultury. Uprostřed tohoto městečka se zhruba 2 300 obyvateli, v areálu okolo nově zrekonstruovaného kostela, se nachází hrob jednoho z největších velikánů fyziky 20. století, Erwina Schrödingera (* 12. 8. 1887, Vídeň, Rakousko; † 4. 1. 1961, Vídeň, Rakousko).

Tvůrce slavné rovnice à la Mona Lisa

Pokud bychom chtěli charakterizovat vědeckou práci nositele Nobelovy ceny z roku 1933 jednou větou, pak bychom asi mohli napsat toto: „Schrödingerova rovnice byla revolucí ve fyzice 20. století.“ Dnes je někdy nazývána fyzikální obdobou da Vinciho nejslavnějšího portrétu všech dob, Mony Lisy. Kdybychom charakterizovali jeho osobní život, pak bychom asi opatrně měli napsat, že byl, mírně řečeno, přelétavý. A to nejen u žen, ale i v univerzitním působení.

Erwin Schrödinger se narodil v rodině majitele továrny na voskovaná plátna. Jeho otec byl katolického vyznání, naopak matka vyznání evangelického, neboť její rodiče pocházeli z Anglie. Ostatně i proto mluvil kromě rodné němčiny i perfektně anglicky. Po studiu na Vídeňské univerzitě a po ukončení povinné vojenské služby nastoupil jako asistent profesora Franze Serafina Exnera (* 24. 3. 1849, Vídeň, Rakousko; † 15. 10. 1926, Vídeň, Rakousko), který byl mimo jiné původně asistentem Augusta Kundta.

6. dubna 1920 se Schrödinger oženil s Annemarií Bertelovou, která byla o 9 let mladší, pracovala jako sekretářka a vydělávala podstatně více než on (v té době docent Vídeňské univerzity). Svatba se odehrávala v katolickém kostele, 14 dní na to se obřad opakoval v kostele evangelickém. Asi to bylo pro Schrödingera typické, že se nacházel v „superpozici stavů“, podobně jako jeho slavná tzv. Schrödingerova kočka. Během následujících 12 let pravděpodobně vždy dle nejvyšší nabídky finančního ohodnocení působil na různých univerzitách, např. v Jeně, Stuttgartu, Curychu, v americkém Wisconsinu a Berlíně, kde se mimo jiné stal spolupracovníkem Alberta Einsteina.

Přelétavý Schrödinger

I když toho v encyklopediích o osobním životě Schrödingerových moc není, manželství to bylo pravděpodobně po pár letech spíše formální a na přátelské bázi. S vědomím své manželky měl Schrödinger v této době několik románků. Také se kromě fyziky věnoval dílu německého filozofa Arthura Schopenauera (* 22. 2. 1788, Gdaňsk, Polsko; † 21. 9. 1860, Frankfurt nad Mohanem, Německo) a přesahům do buddhismu a hinduismu.

V Curychu Schrödinger dovedl fyziku o krok dál – sestavil zde onu slavnou vlnovou rovnici, která podle jeho slov „představovala realitu“, a vytvořil tak druhou formulaci kvantové mechaniky. Našel nástroj na popis rozdělení energie částice v prostoru, propojil fyziku s chemií a rozpoutal velkou další diskuzi o smyslu kvantové teorie. Ta však umožnila rozvinout další důležitou myšlenku, tzv. Heisenbegův princip neurčitosti.

Když v roce 1933 přišel Adolf Hitler k moci, dostal Schrödinger nabídku na hostování na univerzitě v Oxfordu. Do Anglie se vydal i se svým berlínským spolupracovníkem Arthurem Marchem (* 23. 2. 1891, Brixen, Itálie; † 17. 4. 1957, Bern, Švýcarsko), který mu pomohl s matematikou a který původně studoval a působil v Innsbrucku. S Hilde, manželkou Arthura Marche, měl Schrödinger zrovna poměr. Ta porodila Schrödingerovu dceru Ruth, papírově se stal otcem Arthur March.

Po působení v Oxfordu se Schrödinger přesunul na univerzitu v rakouském Grazu. Po anšlusu Rakouska k hitlerovskému Německu napsal Schrödinger univerzitnímu senátu omluvný dopis za svůj odchod do ciziny a vyjádřil loajalitu nacistickému smýšlení, přesto ale Rakousko o několik měsíců později nuceně opustil. Díky doporučení irského matematika, politika, někdejšího šéfa strany Sinn Féin a pozdějšího předsedy irské vlády Éamona de Valery získal místo ředitele School of Theoretical Physics v Dublinu.

Návrat „nemocného syna“

Do rodné vlasti se Schrödinger vrátil až ve věku 68 let, v roce 1956. Dlouho však ve Vídni nepřednášel – po několika příhodách se srdcem a návratu tuberkulózy se usadil v malém domku v Alpbachu, který zakoupil v roce 1957. Dům se stal místem setkávání, na návštěvě zde byla například významná jaderná fyzička Lisa Meitnerová (* 7. 11. 1888, Víděň, Rakousko; † 27. 10. 1968, Cambridge, Anglie), která ani přes objev štěpení uranu kvůli svému židovskému původu nebyla oceněna Nobelovou cenou v roce 1944. Na rozdíl od svého spolupracovníka a spoluobjevitele štěpení uranu Otto Hahna (* 8. 3. 1879, Frankfurt nad Mohanem, Německo; † 28. 7. 1968, Göttingen, Německo), jehož hrob (foto č. 1) najdeme na hřbitově nobelistů v Göttingen po boku Maxe Placka.

Schrödinger měl během svého života minimálně 9 dlouhodobých mimomanželských vztahů a zplodil minimálně 3 děti. Zemřel 4. ledna 1961 v sedm hodin večer ve Vídni v náručí své právoplatné manželky. Osud je v tomto ke všem spravedlivý.

O pět dní později byl pochován na malebném alpském hřbitově. Místo posledního odpočinku nalezl laureát Nobelovy ceny vedle své manželky, která ho následovala o čtyři roky později. Schrödingerova rovnice na náhrobku (foto č. 2), jeden z nejpoužívanějších fyzikálních vzorců 20. století, dotváří malebnou scenérií vrcholků Alp a hřbitova plného železných křížů.

Další díly putování

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIV: Rakousko, Innsbruck
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XIII: Itálie, Benátky
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XII: Francie, Robertson, Arago a Peltier
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XI: Pařížský hřbitov Père Lachaise
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů X: Francie, Paříž
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Francie, Paříž
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Německo, Magdeburg
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie, Pisa
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie, Florencie
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III: Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II: Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský hřbitov Montmartre

Zdroje

KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.

MOORE, W. J. A life of Erwin Schrödinger. Press Syndicate of the University of Cambridge, Cambridge, 1994.

MOORE, W. J. Schrödinger, Life and Thought. [online] Cambridge University Press, Cambridge, 1989 [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné online z: http://www.nytimes.com/…chanics.html.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop