Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Alumni

Z Matfyzu do čela Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

Jiří Hynek

„K Matfyzu jsem se vždy rád hlásil. Sice jsem dnes víc průmyslník než informatik, ale to se nevylučuje. Informatika je pro mne průmysl s vysokou přidanou hodnotou.“ Říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Vystudoval na Matfyzu v osmdesátých letech. Od programátorství se postupně přes vedoucí posty ve významných českých firmách dostal až ke svému současnému postu, kde působí od roku 2011.

Pane doktore, vaše profesní cesta vedla dosud až do křesla jednoho z nejznámějších expertů na obranu a český zbrojní průmysl. Může za to trochu i Matfyz?

Na Matfyz jsem šel proto, protože už od základní školy jsem dělal matematické a fyzikální olympiády. Byl jsem relativně úspěšný a bavilo mně to. Tenkrát jsem zvažoval, jestli nějakou techniku nebo Matfyz, ale fakulta tenkrát nabízela, že úspěšní řešitelé olympiád, jejich krajských kol a podobných soutěží mohli jít studovat bez zkoušek.

To už se ale může dnes zase..

To ano, ale tenkrát to svým způsobem byla výzva. Navíc jsem ale na různých soustředěních těch olympiád potkával lidi, se kterými jsem studoval. A prostě nás spojovalo něco, co nás bavilo. Takže ve finále byla volba na Matfyz. Byl jsem na několika Dnech otevřených dveří. Krásné to bylo, že probíhaly v biu Illussion na Vinohradech a vystupovali tam představitelé z Divadla Járy Cimmrmana, což mě nadchlo. Na tu školu mně tak také dostal její zajímavý marketing a ta škola mně bavila.

Proč jste si vybral jako specializaci informatiku?

Přiznám se, že kdo tenkrát kdo šel na školu, neměl představu, co jednotlivé obory představují. Bylo rozhodnuto – buď matematika, nebo fyzika. Pak tam byly i další obory, ale se svou středoškolskou matematikou jsem neměl tušení, o co jde.

Bavíme se o době začátku vašich studií. Kdy to bylo?

Já jsem nastupoval v roce 1980. Moje znalost výpočetní techniky byla tehdy nulová. V té době byla největším hitem programovatelná kalkulačka Texas Instruments, kterou se mi podařilo od svých rodičů dostat. Takže jsem šel na obor, o kterém jsem pořádně netušil, co bude obnášet. Ale myslím si, že jsem nebyl sám.

Na druhou stranu, nevadilo to?

Ne. Navíc po skončení školy byl velký hlad po programátorech. Když se zpětně porovnám se spolužáky z odborné matematiky nebo fyziky, byla moje výhoda jedna… že jsem to alespoň vystudoval.

Takže jste trefil správnou dobu.

Ano, byl opravdu velký hlad po programátorech. A stejně spousta lidí, kteří dělali elektroniku, pevné látky, tak stejně skončili jako programátoři.

Což byla i vaše zkušenost?

Já jsem se jako programátor dokonce i živil. Po škole jsem nastoupil do Tesly Kolín, kde jsem pracoval na optimalizaci výrobních systémů. Tvořili jsme systémy, případně implementovali cizí programy pro výrobu. A já si myslím, že na to jsem byl z té školy fakt dobře připravený. Vždy jsem byl víc praktik než teoretik.

S kamarády jsme v devadesátých letech založili i firmu zaměřenou na IT. Devadesátá léta, to byl zlatý důl. My začali tak dělat i mikropočítače, software, posléze poradenství a postupně jsme pracovali na zakázkách pro Karlovarský porcelán. A když tak po turbulencích skončil řediteli, vzpomněli si na Ministerstvu na mně a tak jsem tento podnik vedl dva roky.

Už několik let působíte v Praze. Kudy vedla cesta ze Západních Čech do metropole a do současného křesla?

Z pozice šéfa státního podniku se hledalo místo v západních Čechách špatně. Takže mi nezbývalo nic jiného než Praha a tam mi jednou hodili lano z Pragovky. Pro ni jsme kdysi jako soukromá firma vyvíjeli software. A tak po dotazu – nechceš jít do týmu, který by podnik rozhýbal, jsem kývl. A tady už to byl krůček ke zbraním. Jedna z naších prvních zakázek totiž byla na modernizaci tanků T72.

Jaká je šance matfyzáků dnes, třeba právě ve vašem oboru?

Záleží na přizpůsobení konkrétního člověka. Ale obecně si myslím, že dobrá. Matfyzáci dokáží analyzovat, přemýšlet, řešit. V podstatě jako v informatice hledáte funkční algoritmus, tedy určitý postup. Bez kvalitního analytického myšlení nelze zvažovat řešení a rozhodování a při rozhodování nesmíte váhat, jinak nerozhodnete. A i špatné rozhodnutí je lepší než žádné. Umění kvalifikovaně rozhodnout dává matfyzákům dobré šance. Sice ne každý je manažer, ale dobrý základ to je.

MFF UK byla v kontaktu třeba s pardubickou Retii. Vidíte třeba i jiné firmy v tomto oboru, které by mohly být zajímavé pro matfyzáky a naopak, matfyzáci pro ně?

Třeba ERA Pardubice, která vyrábí pasivní sledovací systémy. Nebo Crytur. Ale nemá smysl jmenovat jednotlivě. Navíc, já jsem dnes už víc strojař než informatik. Ale informatika je podle mne průmysl s vysokou přidanou hodnotou. To bez debat.

To je docela kacířská myšlenka.

To sice ano, ale stojím si za ní. Akademická půda by se měla trochu víc starat o propojení s praxí. Podle mne jsou nezaměstnatelní absolventi společenskovědních oborů, jako jsou politologové, kunsthistorici a jim podobní. Ale je třeba techniků, fyziků, informatiků, technologů.

Jenže dnes právě jsou v kurzu tyto obory. Matfyz sice má dostatek studentů, ale v kurzu není.

Vysoké školství naráží na své limity. Na jednu stranu produkuje enormní množství absolventů, ale zvyšuje současně nezaměstnanost. Je v rozkladu a inflace vysokých škol je neúměrná. Matfyz ale má přesto v tomto prostředí šanci, jen se musí víc přiblížit praxi. Existuje spousta projektů.

Termín projekt je známý také studentům, kteří navíc pracují v rámci studia. Víte o možnostech pro studenty ve svém oboru?

Problém zapojování studentů je komplikovaný. Zaměstnavatel musí něco investovat, ale nemusí se mu to vrátit. Možná časem. Ale i tak je to správná cesta. Na co ale narážím – naši studenti nejsou ochotni zbavit se pohodlí a jít si za svým, i za cenu nepohodlí. Ale bez toho nemají čas se poznat.

I já jsem musel dělat víc a musel jsem obětovat zájmy a moc se mi nechtělo. Jenže pokud chce člověk do funkce či má svůj sen, tak prostě musí investovat víc.

Děkuji za rozhovor

Další obrázky
comments powered by Disqus

Alumni Matfyz.cz

Matfyz Alumni, z. s.
Ke Karlovu 3
121 16 Praha 2
IČ: 02309939
DIČ: CZ02309939
E-mail: alumni@mff.cuni.cz

Web Fakulty
Studuj na MFF