Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Mezi námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je pěstování vědy příznivěji nakloněno?

prof. Luboš Pick (foto: Svoboda)

V tomto díle ankety, kterou organicky utváří sami respondenti, se prof. Luboš Pick pokusí odpovědět na otázku, jestli je pro pěstování vědy vhodnější prostředí vysoké školy nebo Akademie věd. V předchozím díle se ptal doc. Mirko Rokyta.


Otázka: Říká se, že vědci, pracující na vysoké škole, mají proti zaměstnancům Akademie věd tu výhodu, že jsou v bezprostředním styku se studenty a výukou. Jak to vnímáte Vy? Které prostředí je pěstování vědy příznivěji nakloněno? Živější prostředí vysokých škol nebo uzavřenější, ale zase soustředěnější prostředí Akademie věd?

Otázce je možné porozumět dvojím způsobem. Jedna část záhady spočívá v tom, kde je to lepší obecně, a druhá v tom, kde to více vyhovuje mně osobně. Na první část otázky odpověď neznám a upřímně řečeno si nejsem jist, zda nějaká vůbec existuje. Vrátím se k ní nicméně později.

Naproti tomu na druhou část otázky je odpověď velice jednoduchá. Pro mne osobně je prostředí vysoké školy nepochybně mnohem vhodnější. Důvod ovšem nesouvisí ani s jednou ze zmíněných organizací, je mnohem jednodušší – jsem prostě založením učitel a jsem také k pedagogické činnosti nesporně mnohem lépe nadán než k práci vědecké. Vědeckou činností se sice snažím soustavně zabývat, ale neustále při ní narážím na rozličná nepříjemná omezení, mezi nimiž vyniká trvalá absence dobrých nápadů a vleklé potíže se soustředěním. I tak jsem ale vydržel skoro patnáct let v Matematickém ústavu Akademie věd a nebylo mi tam zle.

Jsem velice rád, že Akademie věd v naší republice existuje, nejen proto, že pro mne osobně znamenala záchranu v okamžiku, kdy jsem se nedostal na vědeckou aspiranturu na matfyzu. Pro jiný typ osobnosti, pro někoho, kdo má výzkumných nápadů nadbytek a nechce se zdržovat tím, že každý semestr znovu a znovu při cvičení z analýzy čtvrt hodiny páčí u tabule z nějakého studenta, kolik je kosinus nuly, je akademické prostředí pravým požehnáním. Znám dokonce pár lidí, pro které je Akademie věd jedinou možností, protože učení v jejich podání je věc vyloučená. I takový vědec se ovšem občas dostane do situace, ve které by se mu hodil mladý asistent, nejlépe doktorand, a pak vzniká otázka, kde jej vzít, jestliže našeho vědce nikdo z nadaných studentů v životě neviděl. Systém externích výběrových přednášek a seminářů tento problém řeší jen z malé části.

Samozřejmě ani vysokoškolské prostředí není samospasitelné, velmi totiž záleží na typu školy. Učil jsem v životě na různých školách a mohu potvrdit, že to opravdu není všude totéž. Během své učitelské praxe jsem zažil různé věci. Ve Velké Británii jsem na universitě učil látku, kterou u nás zvládají kvintáni na gymplech. V Kanadě jsem se zase setkal se „zákazem důkazu“ (!). Při takovém učení se člověku věru zasteskne po Akademii věd.

Akademické prostředí nejspíše více vyhovuje vlkům samotářům a osobám s nižším sociálním cítěním vůbec. Například na chodbách Matematického ústavu AV je poměrně obtížné někoho potkat, neboť badatelé se často uzavírají do míst, kde je rodina nebo kolegové jen velmi těžko naleznou a kde jim nehrozí vyrušení ze soustředěné práce. Na druhé straně na vysoké škole je kontaktů s ostatními členy komunity občas až příliš a trochu klidu na práci navíc by zde užil asi téměř každý.

Závěrem: Jsem rád, že máme Matfyz i Akademii věd, a pokládám za čest, že jsem mohl působit na půdě obou těchto úctyhodných institucí. Každá má své klady i zápory a věřím, že budou neustále pracovat na tvorbě a udržování rozličných vzájemných propojení, která budou výhradně nahrávat těm prvním.


prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc.

Katedra matematické analýzy, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze


Otázka na Mgr. Hanu Krulišovou: Existuje něco jako buňky na matematiku? Nebo je to jen tak, že člověk je buďto nadaný všeobecně, nebo nikoli, a některé z nadaných osob matematika prostě baví? > Odpověď


Další díly ankety:

Mezi námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou správné?
Mezi námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů, postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?
Mezi námi: Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Mezi námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?
Mezi námi: Kdo je pro mě matfyzák?

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop