Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna

Foto č. 3: Dobová ilustrace obvodu žabího stehýnka a dvou různých kovů (kresba z roku 1859).

Šesté zahraniční zastavení v našem cyklu o hrobech významných matematiků, fyziků a astronomů učiníme do třetice opět v Itálii, nikoli však pouze v jednom městě.

V minulých článcích jsme se zastavili ve Florencii a v Pise. Nyní se vydáme z Florencie s krátkou zastávkou v malém městečku s vše napovídajícím jménem Vinci do matičky univerzit Bologni.

Genius a velikán Leonardo da Vinci

Necelou hodinu jízdy od „Athén středověku“ (tedy Florencie) se nachází malebné městečko Vinci. V jedné z jeho částí, malé vesničce Anchiano, se narodil a na hradě svých patronů ve středu městečka Vinci své dětství prožil velikán středověku Leonardo (Lionardo) di ser Piero da Vinci (* 15. 4. 1452, Anchiano u Vinci, Itálie; † 2. 5. 1519, Amboise, Francie). Ač málokteré dílo dotáhl do konce, za génia ho označují nejen malíři, architekti a biologové, ale i matematici a fyzici, neboť empirické bádání povýšil na metodu a byl přesvědčen o tom, že základem všeho je matematika.

Během mnoha století prošel hrad ve Vinci rukama velké řady majitelů a ještě větším množstvím přestaveb. Dnes zde naleznete muzeum Leonarda da Vinci, které bylo otevřeno v roce 1953. Pokud se rozhodnete Vinci navštívit, neměli byste kromě zrekonstruovaného rodného domku v Anchianu minout kostel Svatého kříže, ve kterém byl podle tradice Leonardo da Vinci pokřtěn (foto č. 1 a 2). Kostel leží vedle hradu a dýchne na vás zvláštní atmosférou.

Leonardo se narodil jako nemanželský syn tehdy pětadvacetiletého Piera di Bartolomeo da Vinci a prosté venkovanky Catariny. Do zhruba 5 let žil u matky v Anchianu, pak se jeho výchovy ve Vinci ujali jeho dědeček a macecha Albiera. Oběma byl prý milován a zahrnován láskou. Zhruba ve 14 letech odešel k otci a jeho druhé ženě do Florencie, aby studoval výtvarné umění. Zasloužil se o to přítel jeho otce, Donattellův následovník, významný malíř a sochař Andrea di Michele di Francesco di Cioni alias Andrea del Verrocchio (* okolo 1435, Florencie, Itálie; † 10. 10. 1488, Benátky, Itálie), který byl také prvním Leonardovým učitelem.

Ač Ital, našel autor slavné Mony Lisy prý místo posledního odpočinku v kapli Saint-Hubert v areálu zámku Clos Lucé (Château d'Amboise) ve městě Amboise ve Francii. I když tuto informaci naleznete v řadě průvodců a encyklopedií, ví se téměř s jistotou, že géniovo tělo sice spočívalo v areálu zámku v kostele Saint-Florentin do napoleonských válek, avšak od jejich skončení je osud jeho ostatků nejasný. Zda je Leonardo da Vinci nyní skutečně pohřben v místní kapli je zahaleno tajemstvím. Stejně jako pověst o tom, že sám král František I. Francouzský, známý rival a současník Jindřicha VIII. Tudora, strávil s tímto géniem, který zanechal lidstvu monumentální odkaz, jeho poslední hodinu.

Kolébka univerzitního vzdělávání

Cestou z Florencie do Bologni je možno učinit krátkou zastávku v malém městečku Sasso Marconi ve Ville Griffone (dnes již součást Bologni), stačí jen na pár metrů odbočit z dálnice A1. Jak název napovídá, nachází se zde muzeum vynálezce, politika a podnikatele markýze Guglielma Marconiho, o němž jsme psali v jednom z našich předchozích putování.

Sama Bologna na návštěvníky dýchne slavnou akademickou atmosférou. Právě zde vznikla v roce 1088 první univerzita. Zde byl iniciován bezplatný přístup ke vzdělání, který pak v roce 1179 vyhlásil někdejší student práv Boloňské univerzity papež Alexander III. (Pozn. autora: Větu o bezplatném přístupu nechme bez ohledu na bližší politicko-společenský rozbor věci. Jak je uvedeno v historických pramenech, otázky financování akademií a vysokých škol se „řeší“ od samotného vzniku systému vzdělanosti, kdy do tohoto procesu zasahovali nejen papežové, ale i vládci či jednotlivá nezávislá a bohatá města ve snaze podpořit definovanými platy profesory za „příslib udržení autonomie a nezávislosti univerzit“.). Zde podepsali ministři 30 evropských států včetně České republiky 19. června 1999 tzv. Boloňskou deklaraci o dostupnosti, přitažlivosti a kvalitě vysokoškolského vzdělávání a tvorbě Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání.

Výčet slavných osobností z Bologni je velmi dlouhý; od toho jsou tu ale encyklopedie. Zmiňme rodáka z Benátek, filozofa, matematika a kritika umění Francesca Grafa Algarottiho, o jehož životě a místě posledního odpočinku jsme se dočetli v předchozím článku. Působil zde také spisovatel a filozof Francesco Maria Zanotti Cavazzoni (* 6. 1. 1692, Bologna, Itálie; † 25. 12. 1777, Bologna, Itálie), který kromě literárních prací, esejů a poezie sepsal také několik spisů s matematicko-fyzikálním zaměřením o Aristotelových, Newtonových, Leibnizových a Descartových teoriích.

Luigi Galvani

Pravděpodobně nejzajímavější postavou, která v tomto univerzitním městě našla místo posledního odpočinku v Chiese Corpus Christi (též nazývaném Corpus Domini alias Santurio della Santa), je však boloňský rodák, italský lékař a přírodovědec Luigi Galvani (* 9. 9. 1737, Bologna, Itálie; † 4. 12. 1798, Bologna, Itálie).

Jak vzletně uvádí literatura, nová doba elektrická začala právě v Galvaniho pracovně 6. listopadu 1789. Slavná žabí stehýnka se dostala do hlavní role díky paní Galvaniové, která po manželovi chtěla, aby jí připravil tehdy oblíbený vývar z žabích stehýnek, všelék na veškeré nemoci. I když lze v tomto ohledu Galvaniho považovat za miláčka štěstěny, k objevu vedla cesta přes jeho hluboké znalosti z oblasti elektrostatiky. Po mnoha letech experimentování dospěl k závěru, že ke smršťování (cukání) je třeba jen obvodu stehýnka a dvou různých kovů (foto č. 3). Pokusy prováděl 11 let. Zdrojem informací byl pro budoucí generace traktát De viribus electricitatis in motu musculari commentarius (Traktát o elektrických silách při pohybu svalů) z roku 1791, ve kterém se domnívá, že chování stehýnek je výsledkem působení „živočišné energie“. Tento závěr působí dnešním pohledem absurdně (možná až obskurně), ale Galvani byl opravdový vědec – na konci své práce vyzval fyziky, aby v jeho práci pokračovali a vysvětlili skutečnou podstatu jevu. Tu pak de facto vyložil o několik let později slavný Galvaniho žák Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (* 18. 2. 1745, Como, Itálie; † 5. 3. 1827, Como, Itálie). Dodnes je Galvaniho jméno používáno v běžné řeči, aniž si řada z nás přínos tohoto italského lékaře a fyzika uvědomuje. Vzpomeňme například galvanický článek či proces galvanizace.

Zajímavá je i „tragická“ souvislost Galvaniho experimentů využití elektřiny ke křečovým kontrakcím na živých bytostech či dokonce k popravě člověka. Galvaniho současníku Jeanu Antoine Nolletovi (* 17. 11. 1700, Pimprez, Francie; † 25. 4. 1770, Paříž, Francie) je připisováno prvenství v použití elektrostatické elektřiny z leidenské lahve k popravě živých bytostí (konkrétně vrabce). Galvaniho synovec Giovanni Aldini (* 10. 4. 1762; † 17. 1. 1834), také profesor Boloňské univerzity, prováděl pokusy na zvířecích hlavách oddělených od trupu, později i na hlavách a tělech popravených zločinců. Nechme stranou etický rozměr pokusů a důsledků, to je na jiný článek.

Další díly putování

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie, Pisa
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie, Florencie
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III: Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II: Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský hřbitov Montmartre

Zdroje

Find a grave. [online] Find a grave, Inc., 2014 [cit. 11. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/.

Bologna Welcome. [online] Bologna Welcome, 2014 [cit. 15. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.bolognawelcome.com/en/.

LAUE von, Max. Dějiny fyziky. Orbis. Praha, 1963.

INAF – OABO. Bologna Astronomical Observatory. [online] Osservatorio Astronomico di Bologna, Instituto Nazionale di Astrofisica, 2014 [cit. 15. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.bo.astro.it/.

Knerger.de. [online] Klaus Nerger, 2014 [cit. 11. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.knerger.de.

O’CONNOR, J. J., ROBERTSON, E. F. The MacTutor History of Mathematics archive. [online] School of Mathematics and Statistics, University of St Andrews Scotland, 2014 [cit. 13. 8. 2014]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk.

DOCUMENTING REALITY. Giovanni Aldini, The Real Frankenstein. [online] Jelsoft Enterprises Limited, 2010 [cit. 15. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.documentingreality.com/…stein-88719/.

FRANCE.FR. Château d'Amboise. [online]. France.fr, 2014 [cit. 15. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.france.fr/…amboise.html.

BENEVOLO, Leonardo. The Architecture of the Renaissance. Volume 1. Routledge & Kegan Paul, London, 1978.

WELL, David Ames. The science of common things: a familiar explanation of the first principles of physical science. For schools, families, and young students. Ivison & Phinney, 1859, New York.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop