V Göteborgu vládne všemu krutá hierarchie. Kdo si dovolí vyšlápnout z řady, tvrdě narazí. Doslova.

Krutá hierarchie Göteborgu

Na prvním místě se vyjímají tramvaje. Tramvaj zastaví jen na červenou a na zastávce, jinak si hrdě brázdí bezútěšné ulice potemnělého města.

Hned v závěsu jsou cyklisti. Cyklista má přednost před vším, pokud není v dohledu tramvaj, je to pán silnic i chodníků. Před kolem všichni uhnou, všichni zastaví. To nevadí, že má cyklista červenou. Stejně zastaví a pustí ho. Pokud chce cyklista přejet na druhou stranu silnice, stačí mávnout rukou směrem, kterým si přeje jet. Auta za ním stojí ve vteřině, aby milostpán měl dost osobního prostoru.

Motorizovaná vozidla jsou až kdesi hluboko ve spodině společnosti. Jezdit autem se prostě nenosí. Tady však přichází první zádrhel. Ono není auto jako auto. Hierarchie výše popsaná platí pro Švédy. Všechny ostatní národnosti dodržují svou vlastní. Takže když si třeba pěkně v poklidu svištíte po cyklostezce, klidně vás může srazit auto řízené Syřanem. Pokud se vám nic nestane, alespoň pokecáte, seznámíte se s někým novým a máte záminku pořídit si lepší kolo, jelikož to, které zůstalo pod autem, je nepojízdné.

V obchodě

Nakupovat ve Švédsku je kumšt. A s erasmáckým rozpočtem dvojnásob! To není jako v Čechách, kde vajíčka stojí v každém obchodě tak nějak stejně. Maximálně je mají někde v akci. Tady se ceny liší klidně dvojnásobně!

Pro pórek a vajíčka chodím do Netta. Pro mléčné věci do Lidlu. Občas se stavím v ICE. Důležité je, vzít si u vchodu leták se slevami. Ne vždy mají totiž slevy značené u výrobku. Asi aby lidé zlevněné zboží moc nekupovali.

Pravidla pro nákupy:

1. Pro nízké ceny hledej bio a eko kvalitu, ideálně bez laktózy a bez glutamátu. Bezlaktózová mrkev a vegetariánské fazole jsou to nej.
2. Potraviny, které jsou u nás drahé, jsou ve Švédsku levné. Bohužel to platí i naopak. Ty drahé věci jsou u nás za babku.
3. Pečlivě studuj, jestli je cena za kus nebo za kilo. U všeho. Z výhodné koupě pak zbydou jen oči pro pláč.
4. Vše, co je v konzervě či mražené, je levné. Většinou.
5. Rozdíl mezi řeckým a tureckým jogurtem je jen v názvu a v ceně.
6. Nemá cenu hledat menší balení. Nebo větší. Prostě neexistují a ty se s tím smiř.
7. Nikdy nepřepočítávej peníze na české koruny. Zblázníš se z toho. A  pak pojdeš hlady.
8. Kolem sladkostí nechoď. Ty jsou jako jediné levné a nakoupil bys jich tunu.
9. S masem se rozluč, nemůžeš si ho dovolit.
10. Co máš rád za koření, dovez si z Čech. Tady by ti nad cenami vypadli oči z důlků a měl bys tak leda sůl.

Jak vidíte, budete se muset naučit vařit z drahých surovin (rozuměj – drahých v Čechách). Polévka z kostí je tu drahý luxus. Už jen proto, že kosti tu neseženeš jinak, než že si koupíš celé kuře. Špagety s kečupem ujdou, ale budeš je jíst dva týdny v kuse, protože sehnat malý kečup nejde. Rukolou se naopak cpi, jak chceš. Ta bývá levná.

Předchozí díly:

Zápisky z Erasmu: Švédsko, Göteborgs universitet I
Zápisky z Erasmu: Švédsko, Göteborgs universitet II

Autor: Hedvika Gedeonová
Úvodní foto: Město Hjuvik (foto: H. Gedeonová)