Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Spojeni (s) Matfyzem: Ladislav Nebeský

Ladislav Nebeský (foto: Ondřej Lipár)

Další díl seriálu Spojeni (s) Matfyzem je věnován doc. Ladislavu Nebeskému, který je uznávanou osobností nejen na poli matematiky, ale také v oblasti lingvistiky a poezie.

Kdy vás poprvé zaujala matematika a proč?

Když jsem si ještě jako gymnazista přečetl knížku Otakara Zicha o filozofii matematiky. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že matematika je něco jiného, než jak se učí ve škole.

Vnímají lidé s matematickým nadáním svět jinak?

Myslím, že v podstatě ano. Nepodstatným věcem nevěnují pozornost – nebo aspoň ne větší, než je nezbytné – a o těch podstatných uvažují soustředěně a s velkou precizností. Velkou váhu přikládají porovnávání a zobecňování.

Vaším velkým tématem byla teorie grafů. Jak jste se k tomuto tématu dostal a co vás na něm tak fascinovalo?

Bylo to přes matematickou lingvistiku, zejména formalizaci větných struktur, kterou jsem se na FF UK intenzivně zabýval. Ta je blízká aplikované teorii grafů, odtud vedla cesta k matematické teorii grafů, které jsem se věnoval několik desetiletí a publikoval jsem řadu původních článků v matematických časopisech. Poté, co mi vyšlo několik málo článků, byl jsem v roce 1976 pozván na konferenci o teorii grafů na Western Michigan University, dokonce k hlavnímu referátu. To pro mě znamenalo velkou poctu a současně motivaci pro další bádání. Také cesta do USA, i když jen na několik dní, byla v té době velkým zážitkem. Později jsem se účastnil řady dalších konferencí, ale tato byla pro mě zcela výjimečná. Po roce 2000, v době, kdy internet vzájemnou komunikaci velmi usnadňoval, jsme s Garym Chartrandem z Western Michigan University publikovali pět nebo šest společných článků. Z Research Gate dostávám pravidelně informace o citacích svých článků, u některých je zaznamenáno až 50 citací. I když se už teorií grafů nezabývám, těší mě, že moje výsledky nezapadly.

Upřednostňoval jste jako vědec samostatné bádání, nebo jste preferoval práci v týmu?

V matematice jsem preferoval samostatný výzkum, výjimkou byl již zmíněný Gary Chartrand a jeho spolupracovnice Ping Zhang. Dalším spolupracovníkem, resp. spoluautorem několika článků byl Martyn H. Mulder z univerzity v Rotterdamu. V těchto případech šlo o „dálkovou“ spolupráci. V matematické lingvistice jsem někdy spolupracoval se svými kolegy z katedry obecné lingvistiky na FF UK – doc. Pavlem Novákem a prof. Bohumilem Palkem. Zejména na diskuse s Pavlem Novákem dosud rád vzpomínám. K oběma výše zmíněným bych ještě doplnil alespoň doc. Zdeňka Starého.

Co vám během vědeckého působení přišlo nejobtížnější?

V teorii grafů jde jednak o zformulování teorému, jednak o jeho dokázání. Právě důkazy a jejich opakované kontroly patří k nejnáročnějším intelektuálním činnostem. K matematické práci patří také recenze článků jiných matematiků, o které jsem byl pravidelně z různých časopisů žádán. Zprvu jsem se cítil takovými žádostmi poctěn, postupem času jsem zjistil, že jde o práci velmi namáhavou. Byly případy, kdy recenze byla téměř stejně náročná jako vlastní článek.

Jaké vlastnosti jsou nezbytné pro vědce a jak se podle vás pozná špičkový vědec?

Na to není snadná odpověď. Zaujetí pro věc, širší rozhled v oboru, smysl pro exaktnost, schopnost abstraktního myšlení, badatelská kázeň a také nápady, které posouvají obor dále. Jsou různé typy špičkových vědců, někteří najdou nečekaný úhel pohledu a výrazně posunou poznatky svého oboru, jiní otevírají obory zcela nové. Já sám oceňuji, když vědec dokáže svému bádání dodat i filozofický přesah, jako příklad můžu uvést vynikajícího českého matematika prof. Petra Vopěnku.

Stalo se vám někdy, že byste měl pochybnosti o smysluplnosti svého bádání?

Otázku o smysluplnosti svého bádaní by si měl opakovaně klást každý vědec. Pochybnosti jsou významnou součástí abstraktního myšlení. Jako matematik jsem si navíc uvědomoval, že společenská odezva je velmi omezená, výsledky mého bádání skutečně ocení jen několik málo specialistů, takových, kteří sami řeší podobné problémy.

Mezi léty 1964 – 1972 a v 90. letech jste se věnoval experimentální poezii. Jak se vaše originální binární poezie zrodila?

Poezie mě vždycky zajímala, četl jsem zejména poezii avantgardních básníků – nejen českých, ale také překlady, mj. Christiana Morgensterna a Helmuta Heissenbüttela. Druhým podnětem pro moji vlastní binární poezii byla programátorská práce na počítači, kterou jsem se živil po promoci počátkem 60. let. Tehdy se programovalo v binárním kódu. Odtud byl už jen krok k nápadu využít tento kód pro vyjádření s estetickým účinkem.

Chtěl bych zdůraznit, že binární poezie, stejně jako jakákoli jiná poezie, přináší především estetickou informaci, i když je pro některé čtenáře náročné se k ní dobrat. V 90. letech se obecně oživil zájem o experimentální poezii šedesátých let. Konečně vyšla sbírka Vrh kostek (1993), připravená do tisku už počátkem 70. let, ve které jsem byl zastoupen, připravovaly se různé výstavy a byl jsem žádán o příspěvky. Postupně jsem začal objevovat nové možnosti vyjádření, zejména plošnou binární poezii, a v nakladatelství Dybbuk jsem vydal pět knížek.

Co bývá inspirací pro vaše básně – slova, znak, výtvarná stránka, obraz? Je ve vaší tvorbě prostor pro nahodilost?

Inspirací bývá vztah mezi kombinatorickými vlastnostmi znaků a jejich významy. Prostor pro nahodilost spíše nikoli.


doc. RNDr. Ladislav Nebeský, CSc. (* 1937)

Český matematik, lingvista a básník. Studium matematiky na MFF UK zakončil v roce 1960 diplomovou prací o matematické statistice. Do praxe nastupoval v době, kdy lingvistiku ovlivňovala teorie N. Chomského a o matematiky byl zájem. V roce 1962 začal působit v tehdejším Oddělení pro teorii strojového překladu na FF UK. Pracoviště se několikrát přejmenovalo, rozdělilo, Ladislav Nebeský však prakticky celou profesní kariéru působil na FF UK v lingvistickém prostředí.

Je docentem pro obor matematika, směr algebra a teorie čísel. Do roku 2008 vyučoval na Univerzitě Karlově zejména matematiku pro lingvisty a některé matematicko-lingvistické předměty. V čisté matematice se zabýval především teorií grafů, v jazykovědném odvětví je významný jeho podíl v oblasti závislostní syntaxe, studia projektivity větných konstrukcí a kombinatorických vlastností větných struktur. Jako básník se řadí do proudu experimentální poezie 60. let. Přehled jeho tvorby je k nalezení na www.nebesky.com/ladislav.


Mohlo by vás zajímat:

Spojeni (s) Matfyzem: Jan Klíma
Spojeni (s) Matfyzem: Jarmila Panevová
Spojeni (s) Matfyzem: Jaroslav Kurzweil
Spojeni (s) Matfyzem: Jiří Grygar

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop