Zápisky z Erasmu: Londýn, nezisková organizace Okénko III

Zápisky z Erasmu: Londýn, nezisková organizace Okénko III

Učitelství / fotogalerie / reportáž

Proč vyrazit na stáž? V posledních zápiscích se pokusím shrnout, co mi zahraniční zkušenost dala a vzala, a proč bych ji rozhodně každému studentovi doporučil.

Zámecká zahrada (foto: K. Cinkraut)
Zámecká zahrada (foto: K. Cinkraut)

Praxe a osobní zkušenosti

První, co vás jistě napadne, když se řekne stáž, jsou získané zkušenosti a dovednosti. Já jsem si jich z Londýna přivezl nespočet. Zjistil jsem, že dokážu žít sám v cizí zemi, bez pomoci ostatních. Dovedl jsem hospodařit s větším balíkem peněz a uvědomil jsem si, že peníze v našich životech zdaleka nejsou všechno. Díky stáži jsem byl taky „donucen“ vařit si a starat se sám o sebe, což se mi do budoucna bude určitě hodit.

Nesmím zapomenout ani na zkušenosti získané v oboru, který studuji. Koneckonců to je asi jeden z hlavních impulsů, proč se člověk rozhodne na stáž vyjet. Na Matfyzu sice studuji vzdělávání pro druhý stupeň základek a pro střední školy, zatímco na stáži jsem učil děti z prvního stupně, ale i tak to pro mě byla bezpochyby cenná zkušenost. Vědět, jak probíhá výuka nejmladších žáků, je pro učitele vyšších ročníků stěžejní, obzvlášť v době, kdy se rozrůstají víceletá gymnázia.

Barevný svět

Byla to právě dvouměsíční stáž, která ve mně probudila touhu cestovat a poznávat další kultury. V Londýně jsem na vlastní oči viděl, že může existovat multikulturní společnost bez větší nenávisti. Když se v Česku řekne: „Potkali se Čech, Uganďan a Ind na brigádě…,“ zní nám to jako začátek vtipu. Až na stáži jsem poznal, že i taková může být realita a lidé ji respektují, považují za celkem normální a přitom se na sebe nedívají skrz prsty. Když to řeknu s nadsázkou, je jedno, jestli je člověk růžový, modrý nebo fialový, moc lidí se nad tím nepozastavuje, prostě to tak je. Alespoň na mě to tak v Londýně působilo. A co mě příjemně překvapilo, byl i rytmus života místních, kteří si dokáží užít volnou chvilku třeba tak, že si za slunečného dne dají oběd vsedě na trávě. V Londýně jsem neviděl snad jediný park, kde by se „nepiknikovalo“.

Mám či nemám jet?

Kvůli stáži jsem samozřejmě v Praze zameškal přednášky, takže po příjezdu bylo co dohánět. Také jsem si trošku sáhl do kapsy, abych zaplatil veškeré výdaje na výlety a živobytí. Jistě by se našlo pár dalších drobností, ale není toho tolik. Jednoduše pro mě převládala pozitiva.

Z vlastní zkušenosti bych všem, kdo jen trochu váhají, určitě doporučil na stáž vyjet. Nebojte se cizího jazyka, který je stejně potřeba jen na základní úrovni. V Česku nás moc učí gramatiku, kterou jsem za celý pobyt téměř nevyužil. Jde prostě o to, nebát se v cizím jazyce mluvit a třeba i dělat chyby, vždyť chybami se člověk učí.

Ani z hlediska financí není vážnější důvod k obavám. Stipendium ve většině zemí pokryje náklady na běžné živobytí a obvykle vám ještě něco zbyde i na cestování. A jakmile vyjedete, nebudete toho litovat. Zjistíte totiž, že máte do budoucna něco navíc a přátelům co vyprávět.

Poznámka pod čarou

Závěrem bych rád ještě jednou poděkoval všem, kteří mi umožnili na stáž vyjet: fakultnímu koordinátorovi, oddělení pro vědu a zahraniční styky, ředitelce Okénka a všem jejím spolupracovníkům. Předchozí odstavce možná vyznívají jako reklama na stáž. Dva měsíce po příjezdu však zjišťuji, že to, co mi stáž dala, už mi nikdo nevezme. A to, co mi vzala, se dá získat i jiným způsobem.

Pokud čtete mé zápisky a napadají vás dodatečné otázky k Okénku nebo stáži obecně, můžete využít prostor pro komentáře pod článkem anebo mě kontaktovat přímo (kontakt jistě v dnešní době dohledáte, zveřejňovat jej nechci).

Pro zájemce odkaz na stránky neziskové organizace okénko: okenko.co.uk


Předchozí díly:

Zápisky z Erasmu: Londýn, nezisková organizace Okénko I
Zápisky z Erasmu: Londýn, nezisková organizace Okénko II

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.