Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Od fyziky k biomedicíně

Dr. Roman Chaloupka studentům přiblížil problematiku vývoje náhrad očních čoček (foto: Šolcová)

Vystudoval fyziku na Matfyzu a dnes byste jej nejčastěji potkali v některé z laboratoří MEDICEM Institute v Kamenných Žehrovicích. Dr. Roman Chaloupka tu vede tým aplikované optiky, který vyvíjí nitrooční čočky – implantáty určené například pro pacienty s šedým zákalem.

S výzkumem, kterému se dr. Chaloupka věnuje, se před nedávnem mohli blíže seznámit také posluchači Matfyzu. Skupinka studentů fyziky se do Kamenných Žehrovic vypravila v rámci exkurze pořádané Kariérním poradenským centrem (KPC) MFF UK.

Firma MEDICEM Institute navazuje na práci Otty Wichterleho, který se kromě kontaktních čoček zabýval také vývojem náhradní čočky pro lidské oko. Tehdejší znalosti zejména v oblasti oční chirurgie však významnému českému vědci nedovolily, aby svou vizi plně rozvinul. MEDICEM Institute pracuje na vývoji nové generace intraokulární čočky, kterou by pomocí femtosekundového laseru bylo možné upravit pacientovi na míru přímo v oku. Na trhu je aktuálně jejich nitrooční čočka WIOL-CF, která se používá při chirurgické léčbě katarakty (šedého zákalu) a presbyopie (vetchozrakosti).

V oblasti výzkumu a vývoje firma v současnosti zaměstnává okolo 15 expertů. Mezi ně patří také dr. Roman Chaloupka. Absolvent Matfyzu a doktorského studia na Université Pierre et Marie Curie v Paříži v minulosti působil ve Fyzikálním ústavu MFF UK a také v kanadském výzkumném institutu Armanda Frappiera (INRS-Institut Armand-Frappier).

Máte pracovní zkušenosti jak v akademické sféře, tak v té soukromé. Jak složitý pro vás byl přechod z akademického prostředí do prostředí vývoje medicínských aplikací? V čem se podle vás obě sféry nejvíce liší?

Řekl bych, že to pro mě byl hlavně zajímavý, v mnohém poučný a zábavný proces. Věřím tomu, že přechod zcela mimo obor, nějaká radikálnější změna kariéry, může být šok, ale v mém případě vše proběhlo hladce, asi i proto, že výzkum v akademické sféře a v naší firmě se od sebe nijak významně neliší. Pořád jde o výzkum a vývoj, takže spíš převažují společné rysy, než že bych viděl nějaké zásadní odlišnosti.

Nicméně určité rozdíly pozoruji. V MEDICEM Institute jde o výzkum a následně vývoj jasně zaměřený na praktickou aplikaci. Výhodou je, že práce každého z nás má většinou, v menší nebo větší míře, nějaký konkrétní „hmatatelný“ důsledek, třeba dopad na nějakou důležitou vlastnost vyvíjeného zdravotnického prostředku. To na jednu stranu poskytuje určité pracovní uspokojení, ovšem na druhou stranu je to spojeno s pocitem zodpovědnosti, který může být i svazující, protože každé takové rozhodnutí může mít dopad na spokojenost či zdraví pacientů.

Další rozdíl, který si čas od času uvědomím, souvisí s mírou interdiscipli­narity. Přestože i v akademickém prostředí jsem se zabýval problematikou, která se dotýkala řady oborů, vývoj zdravotnických prostředků je interdisciplinární ještě daleko víc, což je na něm právě to zajímavé. Mimo jiné i proto, že se člověk setká s daleko širším spektrem lidí, kteří mají různé úhly pohledu.

Podotýkám však, že jde o mé subjektivních zkušenosti, na základě kterých bych nerad dělal zobecňující závěry o rozdílech mezi prací v akademickém a soukromém sektoru.

Proč jste si tuto cestu vybral? Čím vás práce v MEDICEM zaujala?

Hlavně tím, že je zajímavá, mnohotvárná a rozhodně není stereotypní. Tomu pomáhá i zmíněná interdiscipli­narita, ale to už bych se opakoval. Člověk se má pořád co učit.

Kromě toho, v MEDICEM panuje dobrá atmosféra, náš výzkumný tým je sice relativně malý, ale je radost v něm pracovat. Velikost skupiny pak vede také k tomu, že se člověk dostane opravdu k mnoha věcem a získá širokou paletu zkušeností, které by ve velké zavedené instituci nejspíš získával podstatně delší dobu, nebo by se k nim nedostal vůbec…

MEDICEM Institute spolupracuje se studenty MFF UK, ČVUT či VŠCHT. Pro bližší informace ohledně spolupráce je možné kontaktovat KPC MFF UK, případně přímo MEDICEM Institute. Zastavit se můžete také na dubnovém Dnu firem pro fyziku, na kterém se firma představí.

Lidské oko je jedinečný smyslový orgán a vyvinout jeho umělou náhradu jistě není jednoduché. Co je největší problém?

Lidské oko je příkladem relativně jednoduchého optického systému poskytujícího výjimečnou funkčnost. Má hodně zajímavých optických vlastností, ale možná ještě zajímavější, a taky méně prozkoumané, než oko čistě jako optický systém, je zpracování signálu na sítnici a v mozku. Poměrně překvapivé také je, jak relativně málo vlastně o oku, ale hlavně o vidění, víme, a to i přesto že ho zkoumáme vlastně už více než 400 let. Tedy počítáme-li dobu od okamžiku, kdy Galileo Galilei začal používat teleskop k astronomickým pozorováním. Učenci už tenkrát měli základní pochopení refrakčních vad lidského oka.

Z hlediska intraokulárních čoček, které jsou konstruovány jako náhrada přirozené lidské čočky při šedém zákalu nebo presbyopii, je jednou z nejzajímavějších otázek, jak nahradit přirozenou lidskou čočku a zachovat vidění na všechny vzdálenosti, tj. zachovat akomodační schopnost oka. Je to problém, který je sice řešitelný, ale za cenu nejrůznějších kompromisů. Zatím zkrátka není vyřešen úplně optimálně. Plně obnovit akomodaci s umělou intraokulární čočkou se zatím nikomu nepodařilo.

Co byste doporučil studentům fyziky v případně, že by je zajímala práce v biomedicínské oblasti?

Nějaké univerzální doporučení se dává dost těžko, ale řekl bych, že spíš než faktické dovednosti a znalosti, které většina absolventů MFF UK má, u uchazečů o práci často postrádáme samostatnost a schopnost postavit se i k relativně novému a dosud neznámému problému, nastudovat si problematiku, překonat různá úskalí a nakonec ho vyřešit.

V relativně malé firmě, jako je ta naše, se cení i určitá univerzalita nebo ochota pustit se do problematiky mimo obor, který znám dobře, protože pokrýt celé široké spektrum specializací experty v oboru prostě není s omezenými lidskými zdroji možné.

Důležité jsou určitě také komunikační dovednosti. Myslím, že snad každý zaměstnavatel ocení jasnou a strukturovanou komunikaci, ústní i písemnou. Při týmové práci ve výzkumu a vývoji je to podle mě naprostá nezbytnost. Dobrou zprávou může být, že je to dovednost, která se dá naučit, jen je tomu potřeba věnovat čas.

Co si myslíte o kvalitě vzdělaní na UK? A je podle vás důležité získat během studia také zahraniční zkušenosti?

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že mi studium na MFF UK určitě poskytlo velmi solidní základy, na kterých jsem pak mohl stavět. Navíc, objektivně vzato, o mnohém vypovídá také to, že Univerzita Karlova se jako jedna z mála, ne-li vůbec jediná česká vysoká škola, pravidelně umísťuje na hodnocených pozicích v mezinárodních žebříčcích srovnání univerzit.

Osobně bych se také přikláněl k tomu, aby studenti využili možnosti získat zahraniční zkušenost. Zdá se mi, že pobyt v cizí zemi téměř vždy otevře člověku nové obzory a obohatí ho o zkušenosti, které by jinak získával jen obtížně. A nemusejí to nutně být jen zkušenosti pracovní. Tím ovšem nechci tvrdit, že je to jediná možná cesta.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop