Fyzikální pokus: Elektrický proud z tužky

Fyzikální pokus: Elektrický proud z tužky

Fyzika / video

Prostřednictvím dnešního pokusu nahlédneme do problematiky elektrické vodivosti. Ukážeme si, že elektrický proud vede mj. také látka zvaná grafit, kterou najdeme v obyčejných tužkách.

Grafit vede velmi dobře elektrický proud a v praxi má díky tomu široké využití (foto: Svoboda)
Grafit vede velmi dobře elektrický proud a v praxi má díky tomu široké využití (foto: Svoboda)

Pro náš pokus budeme potřebovat papír, obyčejnou tužku (my jsme použili versatilku se silnou tuhou), devítivoltovou baterii a LED diodu.

Tužkou nakreslíme dvě tlusté rovnoběžné čáry. Na jeden konec přiložíme devítivoltovou baterii a naproti ní diodu. Dioda se rozsvítí, protože obvodem prochází elektrický proud. Diodu můžeme přikládat v různé vzdálenosti od baterie – s délkou vodiče klesá intenzita záření diody.

Elektrický proud vzniká usměrněným pohybem volných, elektricky nabitých částic. V kovech vedou elektrický proud volné elektrony, v kapalinách kladné a záporné ionty a v plynech kladné ionty a volné elektrony.

V našem pokusu funguje jako vodič tužkou nakreslená čára. Grafit, jinými slovy tuha, je nejměkčí nerost a současně nejčastější přírodní modifikace uhlíku. Přestože je uhlík typickým zástupcem nekovů, grafit vede velmi dobře elektrický proud a má i jiné vlastnosti podobné kovům (např. vysoký lesk). Je to dáno strukturou grafitu: atomy uhlíku se váží kovalentními vazbami do vrstev vždy se třemi nejbližšími atomy. Vrstvy jsou spojeny van der Waalsovými vazbami. Atom uhlíku je však čtyřvazný (má čtyři valenční elektrony). Čtvrtý, „nadbytečný” elektron má schopnost pohybovat se po uhlíkových vrstvách – připojením vodiče ke zdroji napětí se pohyb elektronů usměrní a ty se budou pohybovat od záporného ke kladnému pólu zdroje.

Grafit má díky své vodivosti velmi široké využití. Bývá například součástí elektromotorů různých domácích spotřebičů nebo se používá při výrobě elektrod. V jaderných reaktorech slouží ke zpomalování rychlých neutronů, resp. k udržení štěpné reakce. Vyrábějí se z něj také komponenty pro metalurgický průmysl.


Další pokusy:

Fyzikální pokus: Gyroskop
Fyzikální pokus: Vláček
Fyzikální pokus: Létající sáček čaje
Fyzikální pokus: Miraskop
Fyzikální pokus: Magnetismus
Fyzikální pokus: Balónkové vznášedlo
Fyzikální pokus: Skládání barev
Fyzikální pokus: Elektřina z citronu
Fyzikální pokus: Povrchové napětí kapalin
Fyzikální pokus: Coriolisova síla
Fyzikální pokus: Rázostroj
Fyzikální pokus: Setrvačnost mince
Fyzikální pokus: Potápěč
Fyzikální pokus: Těžiště
Fyzikální pokus: Lom světla
Fyzikální pokus: Pokusné vajíčko II
Fyzikální pokus: Voda za víno
Fyzikální pokus: Atmosférický tlak
Fyzikální pokus: Fata morgána
Fyzikální pokus: Aerodynamické paradoxy
Fyzikální pokus: Vířivé proudy v ešusu
Fyzikální pokus: Setrvačnost zavěšeného závaží
Fyzikální pokus: Pokusné vajíčko
Optické klamy 2
Optické klamy 1

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.