Erasmus umožňuje zahraniční výjezdy především studentům bakalářských a magisterských oborů. Na zkušenou do ciziny však s oblibou vyrážejí také doktorandi a mladí vědci na začátku kariéry. Pro ně jsou tu stipendijní programy Humboldtovy nadace a komise J. W. Fulbrighta.
Do Německa po doktorátu
Nadace, která ve svém názvu nese jméno německého přírodovědce Alexandra von Humboldta, funguje už více než 60 let. Pro stáže ve Spolkové republice Německo ročně nabízí v různých kategoriích více než sedm stovek stipendií. Přihlášky je možné podávat třikrát ročně, a tedy i na stáže se vyjíždí v průběhu roku.
Čerstvým absolventům doktorského studia jsou určena stipendia na šest až 24 měsíců. Mladí badatelé je mohou získat nejpozději čtyři roky po udělení titulu Ph.D. Další variantou jsou stipendia pro tzv. junior professors a experienced researchers. Předpokladem k jejich získání je ukončené doktorské studium, kvalitní publikační činnost, aktivní kontakty s pracovištěm v Německu a předložení nezávislých posudků na osobu žadatele. Samozřejmostí jsou patřičné jazykové dovednosti, tzn. angličtina na dostatečné úrovni (němčina není u přírodních věd vyžadována), a jasná představa žadatele o tom, kam chce ve výzkumné profesi směřovat.
Mladí badatelé mohou kromě stipendia samotného získat i řadu benefitů, z těch běžnější jde například o finanční příspěvek na rodinu, prostředky na přístrojové vybavení nebo účast v jazykovém kurzu. Ze zvláštních prostředků je možné podniknout okružní cestu po Německu nebo po konci stáže získat obsáhlou sbírku publikací od německých vydavatelství, a to dle vlastního výběru.
Více než polovina všech současných stipendistů má specializaci v přírodních vědách, ale jen 37 % je z Evropy. Podle prof. Romana Grilla, který Humboldtovu nadaci představil studentům Matfyzu v rámci setkání organizovaném Kariérním a poradenským centrem, se úspěšnost žádostí obecně odvíjí od zaměření výzkumu, kvality zpracované přihlášky a navrženého projektu. A jak prof. Grill s nadsázkou podotkl, Češi mají rozhodně vyšší šanci, že uspějí u Humboldtovy komise než u Grantové agentury ČR.
Rok v USA
Mezi vůbec nejprestižnější stipendijní programy se řadí ty poskytované Fulbrightovou komisí. Stipendia, která jsou financována českou a americkou vládou, umožňují českým badatelům studovat, provádět výzkum nebo vyučovat v USA. Spolupráce ČR a USA přitom funguje oboustranně. Pro pobyty českých vědců v Americe jsou stipendia udělována ve třech základních programech.
Stipendistům je kromě samotného studia hrazeno také zdravotní pojištění a cestovní náklady. V případě, že s vědcem cestuje do USA jeho rodina, stipendium částečně pokrývá také životní náklady.
Programy však mají jednu zásadní podmínku, která řadu zájemců odrazuje. Stipendista se po ukončení pobytu musí vrátit zpět do České republiky, kde by měl nabyté znalosti a dovednosti využít, a po následující dva roky nezíská dlouhodobější vízum do USA.
O stipendium mohou žádat už studenti, kteří získali bakalářský titul, podporu však získávají pouze na jeden rok a další studium si musejí hradit z vlastních prostředků. Proto nyní prostřednictvím Fulbrightových programů vyjíždí více doktorandů či mladších vědeckých pracovníků. Pro ty je určeno Fulbright-Masarykovo stipendium (pro výjezdy do pěti let po skončení Ph.D. a na tři až deset měsíců), jehož podmínkou je předchozí aktivní občanská činnost (může být i dobrovolná) v nadacích, samosprávě, politice apod. Tato povinnost odpadá u stipendií pro vědce a přednášející, která jsou určena pro tříměsíční pobyty.
Aktuální mapka s vyznačenými místy pobytů fulbrightistů z ČR (zdroj: https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=11rRk26rVFIt3FoE7AaVFRW33u6s&ll=46.86718193682606%2C-126.19467254843744&z=4)
Každý žadatel musí předložit vlastní projekt, kterým bývá nejčastěji disertační práce, a také mít pozvání z vybraného amerického pracoviště. Pro nestudijní pobyty zaměřené čistě na výzkum je vyžadován posudek vedoucího práce a doporučení odborníků příslušného oboru. U studentů je vyžadována angličtina na úrovni TOEFL s minimem 80 bodů, ostatní stipendisté musejí úspěšně složit test GRE. Uchazeče, kteří splní podmínky, čeká ústní pohovor se členy výběrové komise.
Fulbright, nebo Humboldt?
Jaký program je pro mladé badatele výhodnější? Výběrová řízení Fulbrightovy komise se konají jednou ročně a podporu je možné získat pouze jedenkrát za život. Humboldtova nadace je v tomto ohledu flexibilnější, vypisuje výběrová řízení třikrát do roka a stipendia přiznává opakovaně. Navíc finanční podpora je v Německu vyšší než v případě amerických stipendií.
Větší šance na úspěch však mají žadatelé u Fulbrightovy komise, zpravidla totiž uspěje každý třetí až pátý uchazeč. Do amerického programu se také mohou zapojit mladší studenti, stipendisté se ale po roce musejí vrátit zpět do České republiky. Německá stipendia plně hradí Humboldtova nadace, naopak Fulbright pochází převážně z peněz českých daňových poplatníků.
- Web Humboldtovy nadace: www.humboldt-foundation.de
- Stránky Humboldtova klubu ČR: www.humboldtklub.cz
- Web Fulbrightovy komise: www.fulbright.cz
Mohlo by vás také zajímat: