Jak se rodí úspěšný start-up

Jak se rodí úspěšný start-up

Fakulta / rozhovor / pozvánka

V úterý 7. března se v žofínském paláci uskutečnilo jedno ze dvou regionálních evropských kol soutěže Startup World Cup 2017. Jeho vítěz, projekt ShipVio, právě dnes bojuje o titul absolutního vítěze a milion dolarů na světovém finále v Silicon Valley.

Jiří Blažek (foto: Šolcová)
Jiří Blažek (foto: Šolcová)

Organizátorem pražského kola byl inkubátor UP21, v němž jako expert a mentor působí Jiří Blažek. Se zakladatelem několika firem a také lektorem na Matfyzu jsme si během akce povídali o předpokladech podnikatelského úspěchu.

Velmi často se dnes mluví o tom, že je potřeba mezi mladou generací vzbudit zájem o podnikání. Z řad úspěšných startupů si mnoho lidí vybaví třeba Socialbakers, jmenovat můžeme ale také ShipVio, přepravní firmu André Draveckého. Také mezi mladými matfyzáky jsou úspěšní podnikatelé. Například Štěpán Gregor, zakladatel Hunter Games. Jak poznám, že mám skvělý nápad?

Tak na to je velmi jednoduchá odpověď. Poznáte to podle toho, že pro svůj nápad hoříte a jste ochotni věnovat mu energii a úsilí. Na otázku, jak poznám, zda bude nápad úspěšný dlouhodobě, existuje také jednoduchá odpověď. To nepoznáte. Nápad by měl řešit něco, co tlačí velmi, velmi mnoho lidí a bolí je to tolik, že jsou ochotní platit za to, aby je to nebolelo. To je nutná podmínka, kterou by váš nápad měl splňovat. Nutná, ale nikoli dostačující. Zda se dostanete dál, se pozná až poté, co do nápadu investujete mnoho energie, času a úsilí. Představte si to třeba jako transformaci kusu kamene na sochu. Nápad je jen ve vaší hlavě a nikdo vám za něj nezaplatí ani korunu, naopak pokud máte alespoň hrubý základ sochy, která vyřeší něco, co pálí velké množství lidí, tzv. minimum viable product, tak se můžete postavit na startovní čáru.

Pokud mám dobrý nápad, potřebuji zdroje na jeho rozvoj. Musím získat zákazníky, ale také, pokud nemám vlastní zdroje, investora. Pak se zdá, že taková soutěž, jako byla ta na Žofíně, má smysl…

Samozřejmě že má. Ale to už je další, navazující stupeň. Start-up je firma s nápadem, který má potenciál exponenciálního růstu tržeb a přeskočení hranice 100 milionů korun na českém trhu, na světovém spíše 100 milionů dolarů. Jen takový start-up je zajímavý pro venture kapitálové fondy. Ty totiž uvažují v jednotkách, spíše desítkách milionů dolarů. Do začátku můžete proto získat financování od nějakého inkubátoru, jako je například UP21. Další možností je tzv. angel investor, což je menší, často individuální investor. Pro českého „anděla“ jsou zajímavé už investice od několika set tisíc korun.

Dobré nápady se však nerodí každý den. Pak může být podnikání dost demotivující...

Dlouhodobé statistiky říkají, že jen zhruba 10 - 20 % nápadů má šanci přežít. Zhruba 10 % se potom uživí a může skončit například jako pohodová rodinná firma. Je třeba však počítat s tím, že úspěšná rodinná firma je z hlediska start-upového trhu zcela nezajímavá, protože neskýtá příležitost pro zhodnocení velkých peněz. Je jen dobře, že lidem z rodinných firem je zhodnocení velkých peněz ukradené a jsou rádi, že mohou pracovat společně na věcech, které je baví. Jen zhruba 1 % dosáhne velkých úspěchů a jen méně než 0,1 % onoho exponenciálního růstu a „nebeských“ obratů. Příkladem zajímavého českého start-upu je třeba zmíněný Hunter Games.

Na akademické půdě se zvažují i různé formy spin-offů. Jak to vidíte vy?

Spin-off je dost specifický druh start-upu. Většinou jde o dceřiné firmy korporací a velkých institucí, které jsou však formálně samostatné a fungují jako „start-up“. Mateřská organizace podpoří nápad, který chce rozvíjet a který nějakým způsobem koreluje s jejich záměrem. Dokážu si představit firmu, která staví na znalostech a nápadu akademického pracovníka, je dceřinou společností univerzity a nositel nápadu má minoritní podíl nebo podíl na zisku.

Co je dál pro úspěšný start-up důležité?

Pro rozjetí je nutný tým různorodých lidí, kteří mají svůj vlastní názor. Se svými studenty narážím na to, že by rádi samostatně řešili problém, který je osobně pálí. V tom jsou dobří. Jenže pro další posun směrem k podnikání je třeba zjistit, zda ten problém pálí i mnoho dalších lidí a ty pak přesvědčit o tom, že moje řešení je to správné. Studenti, se kterými pracuji, se v tomto často neliší od zaběhnutého procesu, kdy se většina „start-upistů“ žene za vytvořením nejlepšího produktu a vůbec se nestará o to, jestli produkt někoho zajímá a jestli za něj bude vůbec někdo ochotný něco zaplatit. Čím větší bolest, „pain“, jak říkají Američané, produkt nebo služba řeší, tím větší má šanci na úspěch.

Kromě nápadu je důležitý mix lidí, doporučovaná kombinace je hacker, hipster a hustler, tedy technik (Wozniak), odborník na produkt a marketing (Jobs) a obchodník (osoba, kterou když vyhodíte dveřmi, vrátí se oknem). Statisticky nejmenší pravděpodobnost úspěchu mívají start-upy s jediným zakladatelem. Když jsme v týmu, tak náš kolega může vidět situaci jinak a postupně ji můžeme vycizelovat z prvotního nápadu k úplně něčemu jinému.

Takže nestačí naprogramovat hru, software či aplikaci a ty pak nabízet?

Právě naopak. Ve Státech se začíná tak, že nejdříve svůj nápad někomu prodáte, a když zjistíte, že je o něj zájem, tak jej začnete realizovat. U nás to však studenti a start-upisté často vnímají tak, že prodávat něco, co ještě nemají, je v podstatě nemorální. A přesně tohle je oblast, kde mohou mladí lidé s nápadem hodně získat účastí v různých programech pro podporu podnikání a start-upů, jako jsou inkubátory, akcelerátory, inovační centra a podobně. Tam se také setkají s lidmi, kteří už touto cestou prošli před nimi a poučili se ze svých chyb.

Většina úspěšných „startů“ si totiž nejméně jednou prošla okamžikem, kdy si musela přiznat, že jejich nápad je prostě nepoužitelná „kravina“. Původní myšlenku museli zahodit a pak vymysleli něco, co lidé opravdu potřebují, za co jsou ochotni zaplatit, případně do čeho jsou investoři ochotni investovat.

Jiří Blažek založil a řídil několik firem působících v oblasti IT, obnovitelné energie a osobního rozvoje. V současné době se věnuje internetovému projektu z oblasti zdravotnictví, který je určen pro britský trh. Příležitostně se také nechává najímat pro zajímavé business projekty.

Pokud vás tato problematika zajímá, přijďte v úterý 4. dubna do Kariérního poradenského centra MFF UK, kde bude Jiří Blažek hovořit o start-upech, nápadech, financování a možné cestě k úspěchu. Kvůli omezenému počtu míst je nutné se na seminář předem registrovat.

Registrace jsou otevřeny do pátku 31. 3. 2017.

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.