Na sklonku minulého roku byly v prostorách Senátu Parlamentu ČR slavnostně uděleny ceny MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu. Jednou z oceněných byla fyzička a absolventka Matfyzu dr. Helena Reichlová.
Jako studentka se zapojila do výzkumu antiferomagnetických kovů a polovodičů realizovaném na Fyzikálním ústavu AV ČR. V roce 2012 získala Fulbrightovo stipedium a rok strávila na Ohio State University v americkém Columbu. Je autorkou nebo spoluautorkou 16 odborných článků a držitelkou ocenění Doctorandus Česká hlava 2016.
Mezi další úspěchy dr. Heleny Reichlové se nově řadí také Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy.
Za svou dizertaci jste v krátkém sledu získala už druhou cenu. Co pro vás ocenění od ministryně školství znamená?
Ocenění mi samozřejmě udělalo velkou radost a je pro mě velkou motivací pro další práci ve výzkumu.
Věnujete se výzkumu v oblasti antiferomagnetické spintroniky. Můžete téma svého výzkumu přiblížit?
V rámci mého doktorského studia jsme studovali, jakým způsobem ovlivnit spiny v antiferomagnetu. Na rozdíl od feromagnetu je totiž nelze jednoduše „ovládat“ magnetickým polem. Studovali jsme podrobněji několik metod a nalezli podmínky, za kterých lze spiny spojené antiferomagnetickou interakcí manipulovat. Poslední studovaná metoda se týkala využití takzvaných spin-orbitálních efektivních poli, v tomto výzkumu dále pokračujeme i po obhájení dizertace.
Jaký aplikační potenciál v sobě antiferomagnety nesou?
Antiferomagnety by mohly najít uplatnění na mnoha místech, kde jsou nyní využívány feromagnety. Oproti feromagnetům však mají navíc určité výhody. Často zmiňovaným příkladem je paměť v počítači, kde nahrazení feromagnetu antiferomagnetem umožní přiblížit jednotlivé paměťové buňky blíže k sobě bez toho, aby se vzájemně přepsaly – jak se může stát u feromagnetu – a zároveň je zde také nižší pravděpodobnost, že by mohlo dojít k vymazání paměti vnějším magnetickým polem. Výhody i úroveň současného poznaní antiferomagnetické spintroniky dobře shrnuje například zhruba rok starý článek v časopise Nature.
V roce 2012 jste díky Fulbrightovu stipediu odjela na rok studovat do USA. Na Ohio State University jste se věnovala projektu, jehož cílem bylo vybudování speciálního měřicího nástroje. Jak se pobyt v USA promítl do vašeho dalšího studia a vědecké práce?
Pobyt v USA byl pro mě velmi přínosný. Seznámila jsem se díky němu s novými materiály (například s různými magnetickými oxidy), s širokou škálou zobrazovacích metod i s celými odvětvími výzkumu (mimo jiné s takzvanou spincaloritronics), které jsem do té doby neznala. Zároveň mi zkušenost z velké americké univerzity pomohla naučit se, jak zefektivnit svou práci, jak komunikovat s lidmi z různých oborů a v neposlední řadě také to, jak prezentovat výsledky vlastních výzkumů.
Před rokem jste úspěšně dokončila doktorské studium na Matfyzu a teď jste čerstvou maminkou. Od výzkumu jste si však na dlouhou dobu pauzu nedala. Letos v lednu jste se vrátila do Fyzikálního ústavu AV ČR. Bylo obtížné vracet se k práci a do laboratoře záhy po narození potomka?
Vracela jsem se přibližně po půl roce, což podle mě není zase tak krátká doba. Navíc pokračuji prací v dobře známém prostředí – v oddělení spintroniky FÚ AV ČR, které bylo školicím pracovištěm mého doktorátu.
Návrat do práce jako takové mi obtížný nepřišel, ale to zejména díky tomu, že mi okolí vyšlo vstříc – jak rodina, tak vedoucí naší výzkumné skupiny a kolegové.
Jak se vám daří skloubit vědeckou práci s péčí o miminko?
Pracuji teď na částečný úvazek a doma máme systém dvou paní na hlídání a jedné pražské babičky. Takže většinou, když potřebuji být v laboratoři, někdo miminko pohlídá. Díky internetu se dnes navíc dá mnoho věcí dělat z domova – od diskuze s kolegou až po samotné ovládání měření.
Kam byste po profesní stránce ráda dále směřovala? Máte nějaké přání, sen?
Mým přáním je pokračovat ve vědecké práci a vyjet na zahraniční postdoktorskou stáž. Tu totiž považuji za téměř nezbytnou součást vědecké dráhy. V současnosti proto studuji možnosti a během letošního roku bych chtěla mít jasno, kam se budeme stěhovat.
Mohlo by vás zajímat:
Fyzička
Reichlová: Pro studium v USA je Fulbright nejlepší
Michal
Malinský: Bádání za hranicemi standardního modelu