Před nedávnem jsme na našich stránkách informovali o zajímavém projektu LocAid.me, který získal druhé místo v soutěži startupů Vodafone Nápad roku. Důvod byl prostý. Prsty v něm totiž, vedle jiných, mají i matfyzáci. Konkrétně studenti programu Informatika v angličtině.
Maxim Huk, jeden z těch, kteří za oceněným startupem stojí, pochází z Dněpropetrovsku a na Matfyzu studuje od roku 2014. Je nadšený programátor a vývojář nejrůznějších chytrých „věciček“. Na jedné z exkurzí, které fakulta pro zahraniční studenty uspořádala, se seznámil s několika mladými lidmi podobného zaměření a společně dali dohromady LocAid.me. Jak Maxim upřesnil, o oceněný projekt už projevili zájem první potencionální zákazníci.
Ve vašem profilu na sociální síti LinkedIn stojí: „Jsem student druhého ročníku a IoT developer.“ Co přesně je IoT?
IoT je aktuálně populární a frekventovaný výraz, zkratka z Internet of Things. Jde v podstatě o chytrá zařízení, která spolu vzájemně komunikují prostřednictvím internetu nebo nějakého jiného protokolu. Pod těmi „chytrými zařízeními“ si je možné představit jakýkoli přístroj určený ke každodennímu využívání, například ledničku, pračku a podobně, do kterého je zabudován kontrolní systém a komunikační modul.
LocAid.me tedy patří do odvětví IoT?
Ano, s naším týmem vytváříme uvnitř budov síť chytrých nálepek, které jsou vybaveny různými senzory a vnitřním navigačním systémem. Vše dohromady pak slouží k přípravě na krizové situace a jejich řešení.
Jak bude systém fungovat v praxi?
Prostřednictvím jednoho zařízení umístěného uvnitř budovy systém detekuje vzniklé nebezpečí, například požár nebo únik plynu. Informace se pak skrze všechny nálepky okamžitě rozšíří k ohroženým osobám, a ty navede do bezpečí, k nejbližší únikové cestě či záchrannému přístroji. Systém může být využit třeba během hromadných evakuací. Uživatel obdrží na svůj mobilní telefon upozornění o vzniku nebezpečné situace a aplikace jej vyvede z krizových zón. I když ohrožená osoba nebude mít naši aplikaci ve svém mobilu staženou, upozorní ji zvukový alarm z nejbližší nálepky a zelené svítící šipky umístěné na zařízení jí ukážou správnou cestu. Protože všechna doposud využívaná řešení jsou již poměrně zastaralá, doufáme, že náš projekt pomůže zachránit nemálo lidských životů.
Jste spoluzakladatelem projektu. Jak celý nápad vlastně vznikl?
Myšlenka se zrodila při jednom z „brainstormingových“ setkání našeho týmu. Brzy potom jsme začali pracovat na vývoji prvního testovacího zařízení.
Jaká je vaše úloha ve vývoji LocAid.me?
Náš tým má čtyři sekce, které se věnují obchodu, mobilním zařízením, hardwaru a vývoji backendu. Já patřím k těm, co mají na starosti hardware. Z dostupných možností vybíráme optimální technologie tak, aby hotové zařízení fungovalo co nejlépe.
Co vám přineslo druhé místo v soutěži Vodafone Nápad roku?
Především nás přimělo velice rychle dokončit vývoj druhého prototypu tak, abychom mohli během finálové části soutěže porotě představit demo verzi celého zařízení. Reakce a komentáře, které jsme od poroty během soutěže dostali, pro nás byly užitečné a rozšířily pole našim dalším nápadům. V současnosti jednáme s investory, výrobci i s prvními zákazníky.
V jaké fázi vývoje se váš projekt teď nachází?
V oblasti hardwaru pilně pracujeme na zavedení síťového komunikačního systému a systému pro určení přesné polohy uvnitř budov.
LocAid.me ale zřejmě není jediná oblast vašeho zájmu.
Mám několik dalších soukromých projektů. Zabývám se vývojem rozšiřujících modulů určených pro autoelektroniku, které mají zvyšovat bezpečnost a pohodlí během jízdy. Jedno z mých zařízení slouží k ovládání světel pro denní svícení. Další aplikace zabraňuje srážkám automobilů pomocí automatické světelné výstrahy. Přístroje už mají za sebou výrobní fázi a právě jednám s distributory z Ruska a Kazachastánu. Práce na nich mi proto už nezabírá tolik času.
Pocházíte z Ukrajiny. Po dokončení střední školy jste začal studovat na Matfyzu. Proč jste se rozhodl absolvovat vysokou školu v České republice?
Matfyz byl pro mě z mnoha důvodů nejlepší volbou. Je součástí dobře známé univerzity a má kvalitní studijní program v angličtině. Čechy navíc nejsou tak daleko od Ukrajiny a ani jazykově a kulturně se od sebe tolik nelišíme, takže pro mě nebylo těžké si tu zvyknout. O jiné univerzitě jsem vlastně ani neuvažoval. Než jsem ale dostal vízum od české ambasády, zapsal jsem se pro jistotu na dvě dobré ukrajinské univerzity, jednu v Dněpropetrovsku, odkud pocházím, a druhou v Kyjevě.
Jak moc se české vysoké školy liší od těch na Ukrajině?
Poměrně dost. Mám srovnání od svých přátel, kteří na Ukrajině studují. Technicky zaměřené studijní programy jsou na Ukrajině obdobné, liší se ale délkou studia, které je na bakaláři koncipované jako čtyřleté, a to hlavně kvůli doplňkovým předmětům, jako je literatura, historie, psychologie a tak podobně. Víc mi vyhovuje český systém, kde není nutné studovat současně i humanitní předměty, pokud nechcete.
A jak se vám líbí na Matfyzu?
Je to skvělá zkušenost, studium je tu docela náročné, ale i tak mám pořád dost času pracovat na svých projektech i na rozvoji dalších dovedností. Matfyz studentům navíc pomáhá v tom, aby dokázali najít oblast, kde své vědomosti uplatní. Tak tomu bylo i v mém případě. Se členy týmu LocAid.me jsem se dal dohromady díky návštěvě pobočky IBM, kterou pro zahraniční studenty zorganizoval Stanislav Veselý a na které se probíraly možnosti stáží pro studenty.
Program, který studujete, je v angličtině. Jak vám studium v cizím jazyce jde?
Angličtina byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl studovat v zahraničí. Pár prvních měsíců jsem s ní trochu válčil, ale v současnosti už v angličtině komunikuji absolutně bez problémů. Podobně je to i se studiem, prací nebo při prezentacích, které jsou v angličtině. Bez tohoto jazyka se v dnešním světě prakticky neobejdete.
A co vaše plány do budoucna, až dokončíte bakaláře?
Zatím nemám úplně jasno, ale rád bych se dál věnoval studiu, vědě a práci.